Ganja
28. dubna 2011 v 11:49 | sara
|
Blog

Konopí, tato rostlina původem z Asie, je jednou z nejstarších pěstovaných plodin. Jeho semena se našly na různých neolitických nalezištích. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí pradávných osad, a později zdomácnělo. Původní účel pěstování konopí dnes již stěží určíme. Užívání hospodářských rostlin se obvykle vyvíjí od nejjednoduššího k složitějšímu, a proto lze předpokládat, že člověka na konopí nejprve zajímalo odolné vlákno. Každopádně později konopí, kvůli jeho všestrannému využití, používaly prakticky veškeré starověké vyspělé kultury. Zbytky konopného vlákna staré 6.000 let, se podařilo objevit v kolébce asijské civilizace, v Číně. Na území Turkestánu. v Tchajwanu byly objeveny starověké pozůstatky paliček na roztloukání konopného vlákna a otisky konopného provázku ve vypálené keramice. Primitivní člověk, bez ustání hledající nové zdroje potravy, musel brzy nalézt jedlá semena. Ta jsou velice výživná a bylo by tedy velmi nepravděpodobné, kdyby je naši předci, přehlédli. Archeologické nálezy konopných semen v Německu, staré nejméně 2500 let, naznačují právě tento způsob použití. Konopná semena se používají v tradiční východoevropské kuchyni již od dávných dob. Brzy na to musel tedy zákonitě objevit i extatické a halucinogenní účinky této rostliny. Díky ní mohl vstoupit do vyšších sfér bytí a není vyloučeno, že konopí tak stálo u zrodu prvotní náboženské víry. Konopí bylo již od dávných dob považováno za osobní dar bohů, za posvátný prostředek komunikace se světem duchů. Náboženské využití konopí a jeho halucinogenních účinků dosáhlo největšího významu pravděpodobně v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny. Podle tradice mahájány jedl Buddha při překonávání šesti stupňů askeze, které vedly k jeho osvícení, pouze jedno konopné semínko denně. Další velmi starý způsob využití této hospodářsky důležité rostliny byl v lidovém léčitelství a je nutno dodat, že halucinogenní vlastnosti byly často neoddělitelnou součástí léčebného procesu. První zmínky o terapeutickém použití konopí pocházejí od čínského císaře a bylinkáře Šennunga, který je před pěti tisíci lety předepisoval při léčení malárie, beriberi, zácpy, revmatických bolestí, roztržitosti a ženských nemocí. Konopí bylo díky svým omamným vlastnostem ceněné více než ostatní léky, které měly vliv pouze na organismus nemocného: Účinků konopí se využívalo v několika různých školách hlavně indické medicíny. Bharaprakáša z 16. století popisuje konopí jako silně aromatickou látku, jež zlepšuje náladu, podporuje trávení a reguluje vyměšování žluče, a proto je předepisuje pro zvýšení chuti k jídlu, zlepšení trávení a zkrášlení hlasu. Bylinkáři však zároveň nabádali k opatrnosti a střídmosti, protože byli přesvědčeni, že nadměrné užívání konopí způsobuje sterilitu; u mužů "vysuší pramen příštích pokolení" a u žen "mléko z prsou". Pěstování konopí v Číně sahá až do mladší doby kamenné, což vede k domněnkám, že konopí původně nepochází ze střední Asie, ale spíše z Číny. Jistý taoistický kněz v 5.stol.př.n.l. píše, že věštci používají konopí a žen-šen, aby mohli putovat časem a vyjevovat budoucí události. Na základě důkazů lze předpokládat, že o halucinogenních vlastnostech konopí věděli již staří Číňané a se vší pravděpodobností jich i využívali. Dochované záznamy o mafere "plodech konopí" uvádějí, že pokud se užívá v nadbytku, navozuje "vidění démonů". Užívání konopí pro jeho halucinogenní účinky bylo v raném období nepochybně spjato s čínským šamanismem. Když však v 15. století začali do Číny pronikat první Evropané, šamanství bylo v úpadku a používání omamných rostlin postupně ochabovalo, až nakonec upadlo v zapomnění a konopí se používalo pouze jako zdroj odolného vlákna. V hinduismu, "bhang" stojí po boku samotného Šivy již od stvoření světa a je s ním neodlučně spjat. Z textu Atharva Vedy jednoznačně vyplývá, že intoxikace "posvátnou trávou Bhang" dovoluje člověku vstupovat v kontakt se Šivou. Indické védy opěvují konopí jako jeden z božských nektarů, který člověku zaručí počínaje dobrým zdravím, přes dlouhý život, zjevením bohů konče. "Dar bohů" se těšil značné oblibě zejména v lidovém léčitelství starověké Indie. Lidé věřili, že konopí oživuje mysl, prodlužuje život, zbystřuje úsudek, snižuje horečky a léčí nespavost a úplavici. Účinku konopí se využívalo v několika různých školách indické medicíny. Proslulost tohoto všeléku se rychle šířila a konopí pronikalo do nových oblastí. V Persii se konopí podle lidového vyprávění začalo používat s příchodem indických poutníků za vlády Khursu (531-579). Dnes však víme, že jeho používání bylo rozšířené již v 1.tisíciletí př.n.l. mezi Asyřany, kteří jej používali jako kadidlo. Islámská víra vystoupila proti používání hašiše hned na počátku, ale rozšíření konopí přeš Malou Asii na západ se jí zabránit nepodařilo. Již v roce 1378 se arabské úřady pokoušely konopí ze země vymýtit zavedením tvrdých postihů, avšak marně.
Konopí v Africe
Afričtí Hotentoti (Khoinové), Křováci (Sanové) a Khosové používají již dlouhá staletí konopí jako léčivý a omamný prostředek.Díky silnému vlivu islámu se konopí z Malé Asie brzy rozšířilo do Afriky, ale jeho používání nezůstalo omezeno pouze na území obývané muslimy. O rozšíření nové rostliny se podle některých domněnek přičinili také malajští otroci a konopí, kterému se v Africe říká kif nebo dagga, se brzy stalo součástí náboženského aspolečenského života domorodých kultur. V určitých částech Afriky se konopí používalo i při léčení úplavice, malárie, sněti a horeček. V afrických kmenech Khoinů a Mfengů se dodnes konopí pokládá za účinný prostředek proti hadímu uštknutí. Ženy z jihoafrického kmene Sutů kouří konopí kvůli zmírnění porodních bolestí.
Rastafariáni
Rastafariánství je dnes neodmyslitelně spjato s konopím (v jejich případě "ganjou"). Tato rostlina patří k každodennímu životu rastafariánů, je to jejich životní styl. Kořeny rastafariánského hnutí sahají do roku 1914, avšak až mnohem později proslavil toto hnutí hudební styl zvaný reggae a určité nekonvenční myšlenky, blízké např. hippies šedesátých let, jako jsou návrat k přírodě, odmítnutí hlavního společenského směru, kouření ganji. Pokud máte zájem, jsou zde další informace.
Konopí v Evropě
Řecký historik a spisovatel Herodotos popisuje v 5. stol.př.n.l. skvostné lázně výbojných, kočovných Skythů, kteří z Kavkazských hor pronikali na východ i na západ. Z Hérodotových záznamů se dovídáme, že "do země zatloukli tři tyče, neprodyšně je zakryli vlněnými houněmi a uvnitř vyhloubili malou díru, do které vložili rozpálené kameny. Na ně potom vhodili několik konopných semen čímž se vytvořil dým tak hustý, jaký není vidět ani v řeckých parních lázních. Skythové, potěšeni tímto kouřem, radostně povykovali...". Archeologům se roku 1940 ve střední Asii podařilo odkrýt zamrzlé skythské hroby, pocházející z roku 5-3stol.př.n.l., v nichž našli trojnožky, vlněné houně, pánve na žhavé uhlíky a dřevěné uhlí se zbytky konopných lístků a semen. Staří Řekové a Římané omamné vlastnosti konopí znali, nicméně není jasné, do jaké míry jich využívali. Od řeckého filosofa Démokrita se dovídáme, že Řekové konopí občas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký lékař a filosof Galénos (129-199 n.l.) uvádí, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení. Pěstěné konopí bylo předepisováno při léčení nepřeberného množství nemocí od kašle až po žloutenku, zatímco plevelným konopím se léčily uzliny a lipomy. Ve starém Řecku a Římě se konopí pro výrobu vlákna zpočátku nepěstovalo, ale již od 3. stol.př.n.l. se konopné vlákno dováželo z Galie. Římský úředník a historik Plinius Starší (23-79n.l.) popisuje způsoby přípravy a různé stupně kvality konopného vlákna. V Anglii byly nalezeny pozůstatky římských osídlení z období 140-180n.l., obsahující též zbytky konopných provazů. Není zcela jasné, jestli konopných provazů používali i Vikingové, nicméně na základě nálezů konopného pylu víme, že pěstování konopí v Anglii zaznamenalo prudký nárůst od počátku anglosaského období až po pozdní saské období a během normanského období (400-1000). Konopí se v Anglii ve větší míře začalo pěstovat až za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v alžbětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat i v britských koloniích Nového světa, nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritánští osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Před Americkou revolucí se konopné vlákno používalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozšířilo také do španělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. První, kdo v Evropě popsal požívání hašiše, byl Marco Polo v cestopise "Milion". Údajně se na své pouti do Asie roku 1271 setkal se sektou assassinů (název sekty je odvozen od slova hashashin - tj. poživač hašiše). Ti slibovali mladíkům, které verbovali, posmrtný život v ráji. Přesvědčovali je údajně tím, že je nejprve omámili hašišem a pak je přenesli do překrásné zahrady plné rozkoší. Když se mladíci probudili, domnívali se, že jsou v ráji. Měli neustále na mysli sladký zážitek a ve jménu assassinů udělali prakticky cokoliv. V Evropě, bylo požívání psychotropních látek zakázáno, neboť se neslučovalo s demagogickými postoji církevních hodnostářů. Například v roce 1484 vydal Papež Inocenc VII. dekret proti arabské kultuře, v němž prohlásil konopí za falešnou svátost. V Evropě nebyl hašiš až do Napoleonova tažení do Egypta (1798) rozšířen. V zemi, kde bylo zakázáno pití alkoholu, si hašiš Napoleonovi vojáci oblíbili natolik, že Napoleonovi nezbylo, než vydat přísný zákaz jeho užívání. Z Egypta ovšem tuto drogu někteří lékaři poslali k rozboru do Francie a již v roce 1803 byla zveřejněna jeho chemická analýza. Také britští lékaři dovezli tuto drogu z Indie V roce 1844 založili francouzští spisovatelé v Paříži Le club des Hashishins. Jeho členy byli psychiatr Jacques Joseph Moreau, dále spisovatelé Théophil Gautiér, Gérard de Nerval a malíř Joseph Ferdinand Boissard, který tam přivedl Charlese Baudelaira. Členové klubu užívali hašiš, který měl rozšířit jejich vnímání a prohloubit jejich tvorbu. Baudelaire a Gautiér popsali používání hašiše v knize "Umělé ráje" (Les paradis artificiels). Baudelaire připodobnil ve své básni o hašiši tuto drogu k zrcadlu, ve kterém se odrážejí myšlenky a dojmy každého uživatele.
Konopí u nás
Konopí se u nás pěstovalo pro technické účely ve velkém množství po celou dobu existence Československa. První zmínky o zneužívání konopí se objevují ve 30. letech. Tehdy se objevilo pár případů kouření marihuany v hlavním městě. Jinak u nás zřejmě nebylo používání této drogy nijak rozšířené. Rozšíření (i když jen velmi mírné) užívání konopí se u nás odehrálo v 60. letech, přišlo společně se společenským uvolněním a i následkem zahraničních vlivů. Následná sovětská invaze a silná represe toto užívání však zatlačila zpět do pozadí - do prostředí výlučných part toxikomanů a skalních příznivců undergroundu. Čeští toxikomani byly velice vynalézaví v obstarávání semínek (např. vytříděním ptačího zobu, který k nám byl dodáván z Indie, a byl volně distribuován v maloobchodní síti). Tito pěstitelé jej poté i křížili a takto potencovali účinek, mnohdy s překvapivě dobrými výsledky. Vzhledem k užívání konopí v relativně uzavřených skupinách, byl vliv tohoto jednání na společnost minimální. Opětovný nástup u nás konopí zaznamenalo až v polovině 80. let v souvislosti s prohlubující se krizí socialistického zřízení a rozpadem jeho kontrolních systémů. Po roce 1989 u nás vznikla módní vlna zneužívání konopí. Tuzemská produkce konopí prudce narostla. Začalo se pěstovat nejen na ilegálních políčkách, ale i doma v květináčích. Objevily se nové postupy a techniky vedoucí k vyšší produkci THC v rostlinách. Již v roce 1991 se objevují v médiích zprávy jak policie ničí políčka a vede tak "veleúspěšný" boj proti drogám. V té samé době se k nám však začali dovážet drogy (nejen konopné), pro které jsme do té doby byli jen tranzitní oblastí. Právě v této době boje Policie proti konopí a dalším "měkkým" drogám se u nás rozrostlo zneužívání drog "tvrdých". Lidé zabývající se pěstováním těchto kytek, zde však stále byly a stále zlepšovali své metody. V roce 1994 patřili některé české vzorky mezi nejkvalitnější v Evropě (s obsahem THC 0,2-69,4 mg/g - normální je 5-10 mg/g). Policie registruje většinou kauzy menšího ilegálního pěstování, v jednom z případů šlo však i o osázených 500 m2.
Tecktonic
15. září 2009 v 14:22 | sara
Hele...tak tady máte nejaky ten odkaz:
pro ty co neví co to je!!!:-* papapapappa sara
Tecktonik
14. září 2009 v 8:06 | sara



Tecktonik je upa supr tanec....a uz se tesim az ho budu umet!!!!!!!!!!!
zdroy:www.google.cz
zdroy:www.google.cz
Lady Sovereing 0.2
10. července 2009 v 9:44 | sara

Lady Sovereing
Lady Sovereign si totálně získala celou Ameriku i Británii! Vlastním jménem je Louise Amanda Harman a narodila se v Londýnském Wembley. Od dětství je tak trochu potížistka, ze střední utekla a z práce jí potom vyhodili po třech týdnech. Je to největší hvězda Britského rapu, ale má jeden "velký" problém… A to s tím, aby se dostala do nějakého klubu. V rozhovoru pro jeden časopis řekla, že jednou zase chtěla jít do klubu a nechtěli ji tam pustit a tak se jich zeptala kolik si myslí, že je jí roků a ochranka v pohodě odpověděla, že tak 12, maximálně, že prý 14… No není se čemu divit… Tahle rapperka měří jen 152 cm!!!
A tak udělala ze své "velikostní" nevýhody přednost a začala si říkat "The biggest midget in the game", v překladu to znamená "Největší skrček v branži"… Její zatím největší hit se jmenuje Hoodie, ve kterém se ohrazuje proti zákazu nosit kapuce na veřejných místech v Británii. Po pár singlech začala v Londýně připravovat desku, ale v té samé době jí nabídl ve Spojených státech smlouvu u svého labelu Def Jam sám Jay-z. A k tomu ji slíbil spolupráci s takovými hvězdami jako třeba Missy Elliot, nebo s The Neptunes. A tak vydání její desky bylo zatím odloženo. Je ale jisté, že se ho brzy dočkáme a ne jenom desky, ale hlavně Lady Sovereign!!!
Říká se jí: Eminem v sukních (i když sama sukně zásadně odmítá…)! Už jenom podle této přezdívky uznejte, že musí být asi hodně dobrá.
A tak udělala ze své "velikostní" nevýhody přednost a začala si říkat "The biggest midget in the game", v překladu to znamená "Největší skrček v branži"… Její zatím největší hit se jmenuje Hoodie, ve kterém se ohrazuje proti zákazu nosit kapuce na veřejných místech v Británii. Po pár singlech začala v Londýně připravovat desku, ale v té samé době jí nabídl ve Spojených státech smlouvu u svého labelu Def Jam sám Jay-z. A k tomu ji slíbil spolupráci s takovými hvězdami jako třeba Missy Elliot, nebo s The Neptunes. A tak vydání její desky bylo zatím odloženo. Je ale jisté, že se ho brzy dočkáme a ne jenom desky, ale hlavně Lady Sovereign!!!
Říká se jí: Eminem v sukních (i když sama sukně zásadně odmítá…)! Už jenom podle této přezdívky uznejte, že musí být asi hodně dobrá.
Zdroy obrázku je:tady:-*













_1.02.08.jpg)

